Pojmy

Církevní restituce

obrazek

FOTO: Václav Lang, Novinky

12.2.2013 10:50 Déle než dvacet let se v České republice diskutovalo o přípustnosti církevních restitucí. Teprve vládě Petra Nečase se v roce 2012 podařilo za hlasité kritiky ze strany opozice i veřejnosti prosadit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Na jeho základě bude církvím během 30 let vrácena část majetku zabaveného komunisty po roce 1948. Za zbytek dostanou finanční kompenzace.

V restitucích nakonec stát vrátí církvím majetek v hodnotě 75 miliard, za zbytek jim proplatí během 30 let paušální náhrady ve výši 59 miliard. S inflací může tato částka dosáhnout téměř až 100 miliard.

Zákon o majetkovém narovnání s církvemi přijala koalice ODS , TOP 09 a LIDEM v listopadu 2012. Prezident Václav Klaus pod zákon nepřipojil svůj podpis, nicméně jej ani nevetoval. Klaus , který zákon zkritizoval, se tak chtěl od zákona distancovat, uvedl, že takto kromě osobních postojů vyjadřuje i společenskou atmosféru v zemi.

Kritika restitucí

V dopise adresovaném předsedkyni Sněmovny Miroslavě Němcové uvedl, že zákon v podobě, v jaké byl nakonec přijat, zvýhodňuje církev na úkor jiných subjektů. Dodal, že vracení majetku se bude týkat i církví, jimž žádný majetek zabrán nebyl, nebo dokonce i církví, které vznikly až po roce 1989.

ČSSD využila téma restitucí v předvolebním boji v kampani před krajskými a senátními volbami na podzim roku 2012.

FOTO: Petr Horník , Právo

Totéž vadilo i veřejnosti. Řada lidí se ohrazovala proti tomu, aby se stát zavazoval k církevním restitucím v době nejisté ekonomické situace. Mnozí navíc tvrdili, že stát dá církvím víc majetku, než na který mají nárok. Příznivci majetkového vyrovnání nejčastěji oponovali tím, že s vyrovnáním půjde ruku v ruce také odluka církví a náboženských společností od státu. Rozjitřenou situaci se snažil urovnat například i kardinál Miloslav Vlk , když vyzval církve, aby státu nabídly odklad splátek plynoucích z restitučního zákona.

Z kritiků restitucí se nejsilněji ozývala opoziční , která také pohrozila ústavní stížností proti zákonu. Sociální demokraté před přijetím normy nabádali zejména k obezřetnosti, aby zákon o vyrovnání s církvemi neprolomil restituční hranici 28. února 1948 . Také prezident Václav Klaus požádal dopisem předsedy tří koaličních stran o záruku, že k tomuto prolomení nedojde. Odpověděli mu jen částečně, někdo z nich vůbec.

I to zkritizoval Klaus v odůvodnění zaslaném Miroslavě Němcové . Přesto po jeho „nepodepsání“ nabyl zákon v lednu 2013 účinnosti.

Dlouholeté téma

O tom, jak naložit se zabaveným církevním majetkem, se v České republice diskutovalo v podstatě od pádu minulého režimu. Na stole bylo od té doby několik verzí církevních restitucí.

Koalice kontrovala po svém.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Jednu z nejnadějnějších vypracoval v roce 2008 kabinet Mirka Topolánka. Návrh počítal s vrácením třetiny majetku a finanční kompenzací ve výši 83 miliard vyplácených po dobu 60 let. Poslanci ale návrh neschválili.

Také schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi v roce 2012 provázelo v parlamentu několik bouřlivých jednání, která se často vlekla až do noci. Poprvé se o restitucích jednalo v únoru 2012, následně je Sněmovna schválila v červenci téhož roku. Po odmítnutí Senátem bylo nutné zákon znovu přijmout na podzim 2012.

val, Novinky

nahoru

Pojmy:

obrazek

ACTA

obrazek

Amnestie

obrazek

Americký dolar



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Kariéra Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Kariéra Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby