Kariéra

Když šel do práce, musel otevřít poklop od kanálu

obrazek

Petr Sýkora kontroloval jako technik stokovou síť.

FOTO: archiv Petra Sýkory

15.12.2017 11:21 Kanalizační poklopy, které většina lidí míjí bez jakéhokoliv povšimnutí, považuje Petr Sýkora z Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) za zcela zásadní prvek stokové sítě. „I taková drobnost, jako je poklop, je věda,“ upozorňuje s úsměvem Sýkora, který ve vodárnách působí od roku 2000. Než usedl do manažerského křesla, prolezl jako technik velkou část stokové sítě, která čítá přes 3600 km.

V metropoli se nachází 40 až 60 tisíc poklopů. Výstavba kanalizace začala v Praze na přelomu 19. a 20. století podle projektu Angličana Williama Heerleina Lindleyho. V některých lokalitách vstupní šachty zakrývají ještě ty historické. Poklop se totiž vyrábí, aby vydržel sto a více let. Ročně vyžaduje nějaký zásah jen několik set.

Ty, které leží v zemi od počátku, vypadají poměrně obyčejně, chybí jim znak města, který zdobí jejich nástupce. „Je vysoký asi 15 cm a má tvar korkové zátky. To nese problémy s otevíráním. Nezřídka se vzpříčí a musí se na něj hrubou silou,“ konstatoval Sýkora.

Pak, v kanálnickém slangu, přichází ke slovu bagr, tedy pákový mechanismus, hrubá síla a velká palice. Novodobější už obsahují pant, takže je lze snadno vyklopit.

Právě tvar a konstrukce se v minulosti měnily jako první. Dnes jsou poklopy nižší a mají tzv. zámky, které zapadají do rámu, takže nehrozí, že by z něj vyskočily nebo se zasekly. Za posledních dvacet let se změnil i materiál. Zatímco dřív se vyráběly hlavně z relativně křehké šedé litiny, dnes jde o litinu tvárnou. „Je houževnatější a umožnuje ho dělat subtilnější. Víko poklopu váží okolo 40 kilo proti někdejšímu skoro metráku,“ přiblížil Sýkora.

Otvory, které nechybějí na většině poklopů, umožnují odvětrání kanalizace. Existují desítky typů, co se vzhledu i použití týče.

V místech, kde může udeřit velká voda, bývají speciální protipovodňové poklopy odolávající vztlaku vody z kanalizace. Do zatěžovaných komunikací se osazují poklopy, které jakoby plavou v asfaltu a nepropadají se ani nevyčnívají.

Rozlehlé prostory pod zemí

„Pro nás kanálníky jsou poklopy vstupem do vlastního pracoviště. Když se otevřou, začíná šachta. Jedna z nejhlubších vede skrz celý barrandovský kopec na úroveň Hlubočep. Měří skoro 80 metrů,“ upozorňuje Sýkora, kterého, když do podzemí sestoupil poprvé, překvapila rozlehlost prostor. Obrovské auly se nacházejí třeba pod Čechovým mostem.

Pod městem vede sedm kmenových stok. Ta s označením K je nejnovější a také největší. Je to tunel se stejným rozměrem jako metro. Vede od Výtoně na ústřední čistírnu v Bubenči.

Ne každý si zřejmě dovede představit vlhký kanál jako svoje denní pracoviště. „Mnohdy je v kanálu lépe než nahoře,“ přibližuje Sýkora s úsměvem nevšední pracovní prostředí.

Lucie Fialová, Právo

nahoru

Kariéra:

Rodinné podniky čeká výměna stráží

-

17.4. 13:36 České rodinné podniky zažívají dobré časy. Polovina ze...

Práce baví přes polovinu lidí

-

16.4. 12:27 Průzkum zabývající se motivací českých zaměstnanců...

Rozdíly v odměňování mužů a žen se v Česku příliš nemění

-

13.4. 13:06 Hlavním tématem devátého ročníku vzdělávací konference...

Poradna: Výpověď pro nadbytečnost pohledem Nejvyššího soudu

-

12.4. 11:24 Výpověď pro nadbytečnost z organizačních důvodů je...

Absolventi nejsou mnohdy připraveni vstoupit na trh práce, tvrdí personalisté

-

11.4. 11:35 Někteří absolventi škol se mohou stát ohroženou...

Dvanáctihodinový směnný provoz je zastaralý, říká odborník

-

9.4. 12:15 Podle průzkumu Českého statistického úřadu pracuje v...



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Cestování Počasí Téma Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby
Ochrana údajů