Komentáře

KOMENTÁŘ: Česko tápe, mělo by si přát vítězství Merkelové – Jiří Pehe

obrazek

Jiří Pehe

FOTO: Milan Malíček, Právo

25.11.2016 08:18 V Evropské unii se už během příštího roku můžeme nadít situace, kdy řadu západních členských zemí, které byly pilíři liberální demokracie a evropské integrace, ovládnou nacionalističtí populisté. V našem regionu už ve dvou ze čtyř členských zemí Visegrádského uskupení nacionalističtí populisté stojí v čele jednobarevných vlád.

Přes oceán nově zvolený americký prezident Donald Trump, sám nacionalistický populista, hrozí, že Severoatlantická aliance nemusí nutně přijít na pomoc těm zemím, které dostatečně nepřispívají na svoji obranu. Rusko mezitím dál zkouší, kam až může zajít v testování jednoty EU i NATO.

Co na to vše čeští politici? Od Angely Merkelové, která právě oznámila svoji čtvrtou kandidaturu na post kancléřky, si kvůli sporům o řešení uprchlické krize většina našich politiků drží odstup, někteří ji napadají.

Bývalý český prezident se přímo účastní kampaní za vítězství nacionalistické Alternativy pro Německo a i náš současný prezident vyjadřuje nepřímo svůj názor na to, komu fandí v Německu, když podporuje rakouského prezidentského kandidáta, pravicového nacionalistu Norberta Hofera.

Zvítězí-li Merkelová, může být Německo v případě úspěchů nacionalistů ve Francii, Rakousku a Nizozemí, jakož i v případě krize v Itálii (kterou může vyvolat neúspěch prosincového referenda o ústavních změnách), poslední velkou baštou liberální demokracie v Evropě. Česko by si už vzhledem ke značné závislosti naší ekonomiky na té německé mělo tento vývoj přát.

Jenže ČR místo užších vztahů s liberálním merkelovským Německem raději „piluje“ svoje vztahy se stále více neliberálními režimy v rámci Visegrádu. Ani ti politici, kteří se označují za proevropské, přitom nejsou schopni říct, co bude Česko dělat, pokud to „nedopadne“ ani v Německu a Evropa se stane opět polem soupeřících národních států.

Namísto jasné české vize pro Evropu utrácíme nebývalé množství politické energie na „strategické“ partnerství s Čínou nebo žabomyší domácí spory. Jako by se kolem nás v Evropě nebo v USA, což je náš nejdůležitější bezpečnostní spojenec, ani nic významného nedělo.

Jinými slovy: českou strategickou prioritou by za dané situace mělo být jasné vymezení místa ČR v měnícím se Západě, nebo přinejmenším ve středoevropském regionu. Česká politika by měla mít alespoň pro jednou jasno, kam se vydá, nastane-li ten který (krizový) scénář budoucího vývoje.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Více o autorovi

Komentáře autora

Jiří Pehe

nahoru

Komentáře:

KOMENTÁŘ: Babiš prý nebude autoritářský vůdce – Jiří Pehe

-

dnes 08:14 V předvolebním dopisu, který Andrej Babiš rozeslal do...

KOMENTÁŘ: Krize demokracie? Ale kdež - Alexander Tomský

-

včera 15:41 Ještě se ani neotevřely volební místnosti, a už se na...

Očima Saši Mitrofanova: Zbývá jen najít vyhovující volební lístek

-

včera 11:05

KOMENTÁŘ: Jak mluvit k lidu? - Matěj Široký

-

včera 09:34 Dnes již málokdo pochybuje o tom, že v současnosti...

Očima Saši Mitrofanova: Honění bycha za pět dvanáct

-

18.10. 12:59

KOMENTÁŘ: Volme hojně. Ale koho a jak? - Thomas Kulidakis

-

18.10. 10:43 Vzpomínám si, jak jsem mluvil s volebními stratégy...



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Kariéra Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby