Věda a školy

Více studentů medicíny ano. Ale kdo je bude učit?

obrazek

Profesor Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

22.10.2016 09:33 Stále silněji zaznívá téma nedostatku, ale hlavně stárnutí lékařů. Zdravotnictví stojí na skupině 50+ a další vývoj je neuspokojivý. Podle ministerstev zdravotnictví a školství by situaci mělo vyřešit navýšení počtu mediků na lékařských fakultách. Málo se ovšem mluví o souvisejícím problému, jímž je nedostatek učitelů lékařství. Zeptali jsme se, jak to vnímá děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Aleksi Šedo.

Kdo jsou „učitelé doktorů“ a proč jich není dostatek?

Z největší části lékaři, kteří ke své zdravotnické kariéře připojili aktivitu akademickou a učí coby asistenti, docenti nebo profesoři studenty lékařských fakult. Mají sice smysluplnou a prestižní práci, ale i řadu závazků, které by ve zdravotnictví neměli, a hlavně – přibližně poloviční finanční ohodnocení ve srovnání s tím, co nabízí zdravotnictví stejně starým lékařům bez akademických povinností.

Pak se tedy vnucuje otázka – proč by tedy měl lékař vyhledávat kariéru vysokoškolského učitele za polovinu mzdy, že? A jak z toho ven?

Řešením je částečný souběh zdravotnického a školského úvazku, což však představuje více času v práci. Ovšem v oborech, které vyžadují medicínské vzdělání, ale nezabývají se přímou péčí o pacienty (anatomie, histologie, fyziologie, biochemie, biologie atd.), je to mnohem horší.

V těchto disciplínách je vysokoškolská kariéra pro lékaře hluboce neatraktivní. Například výuka anatomie na našich lékařských fakultách stojí na odbornících v důchodovém nebo těsně předdůchodovém věku. Pokud nedojde ke generační obnově, tento obor doslova vymře.

Jaký je tedy systém finančního ohodnocení vysokoškolských učitelů?

Finanční částka potřebná na vzdělávání studentů je kryta meziročně stagnujícím či dokonce klesajícím normativem od státu, a to pouze asi ze 70 procent. Pokud chtějí fakulty učit své studenty, musejí si na to samy vydělat – např. vzděláváním zahraničních studentů a dalšími hospodářskými činnostmi. Přiznejme si, že v podnikatelském prostředí by to byl asi dosti neobvyklý model.

Vyřešily by problém vyšší státní dotace na platy akademických pracovníků?

Studium medicíny trvá šest let, přičemž asi 20 procent studentů školu nedokončí. Pokud bychom dostali od státu peníze na navýšení počtu studentů, musíme připravit a především i udržet dostatek učitelů, kteří chybějí v řadě oborů již nyní, a jejichž příprava trvá deset a více let. A to představuje rovněž nemalé finanční náklady.

Personální udržení a rozvoj spolu s nutným rozšířením zázemí fakult je dlouhodobý proces. Mějme přitom na paměti, že pokud ještě nyní nejsme, tak určitě někdy budeme pacienty.

Václav Pergl, Právo

nahoru

Věda a školy:

Stovka cizinců se začne v Olomouci učit česky

-

dnes 16:05 Nejstaršímu je 74, nejmladší má 18 let, oba pojí...

V Egyptě otevřeli tajemný sarkofág. Archeology přivítal nesnesitelný zápach

-

dnes 11:18 Video: Před dvěma týdny objevili archeologové v...

Vrak ruského křižníku možná skrývá zlato za tři bilióny

-

včera 18:43 Video: Jihokorejští výzkumníci našli potopený ruský...

Omega-3 kyseliny nechrání před infarktem, hlásí vědci. Jedli jsme rybí tuk zbytečně?

-

včera 18:19 Doplňky stravy v podobě takzvaných omega-3 kyselin...

Jupiter má dalších 12 měsíců, zjistili vědci. Hrozí, že se srazí

-

včera 16:26 Video: Američtí vědci objevili dalších 12 měsíců,...

V Praze se poprvé uskuteční Mezinárodní lingvistická olympiáda

-

včera 14:27 Šestnáctý ročník Mezinárodní lingvistické olympiády,...



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Cestování Počasí Téma Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby
Ochrana údajů