Kultura

RECENZE: Eagles of Death Metal bez ladu a skladu

obrazek

Eagles of Death Metal jsou Jesse Hughes a Josh Homme.

FOTO: Universal Music

6.10.2015 15:30 Pokud máte rádi americkou skupinu Eagles of Death Metal, která se stylem death metal nemá zhola nic společného, potom nejspíš berete rockovou hudbu s nadhledem. Kdo by tak nekonal, fanouškem téhle party by nejspíš nebyl.

Hned v první skladbě na nové desce Zipper Down, singlové Complexity, zpívá o tom, že hraní rock’n’rollu není třeba brát vážně. O nic prý nejde, což je mimochodem motiv, který se pak na desce objevuje i v dalších textech.

Eagles of Death Metal nabídli jedenáct nových písniček po osmi letech čekání. Je tedy patrné, že skutečně o nic nejde. Když se v éteru objevil singl Complexity, mimochodem jednoznačně nejzajímavější a nejsilnější na desce, měla prý dvojice Jesse Hughes a Josh Homme (tedy Eagles of Death Metal) jen šest dokončených skladeb. Musela se tedy odtrhnout od letargie, aby to bylo na celé album, a na výsledku je to patrné.

Obal nového alba Zipper Down.

FOTO: Universal Music

Eagles of Death Metal hrají jednoduché rockové skladby, které mají prostou melodickou linku, většinou ne tak výraznou, aby si ji člověk zapamatoval, jednoduchý text a jednoduchou interpretaci. Jde o ten nejfádnější způsob prezentace rocku, což je v případě téhle kapely jistě záměr. Kdyby k tomu ovšem pobrala více nápadů, silnějších, než jsou ty na novince přítomné, bylo by to mnohem funkčnější.

Jak se ale album od poměrně rozjetého začátku dobírá konce, jiskřivost skladeb mizí, jejich potenciál se vytrácí, a kdyby takové dvě na počinu vůbec nebyly, bylo by to jenom dobře.

Například v Oh Girl je zřejmé, že původní motiv kapela nedokáže rozvinout, Got the Power v podstatě končí po první sloce, protože refrén je takové malé melodické trápení, ve Skin-Tight Boogie je nejzajímavější zvuk kytary, Got a Woman (slight return) je jenom vypuštěný nápad bez jakékoliv úpravy, plivanec nazdařbůh, The Deuce se přiblížením zvuku jižanskému rocku sice trochu pochlapila, nicméně následující coververze písně skupiny Duran Duran Save A Prayer není ani zajímavá, ani vtipná.

V případě Eagles of Death Metal se ukázalo, že kdyby na vydání nového alba počkali ještě pět let, mohli vymyslet zajímavější písně a celek by pak měl větší váhu i smysl. Takhle pohodili na hromadu nápady jen tak, bez ladu a skladu.

Na obranu těch dvou nicméně nutno poznamenat, že rock’n’roll netřeba brát tak vážně. Tím je to vyřešeno.

Eagles of Death Metal: Zipper Down
Universal Music, 34:21

Celkové hodnocení: 55 %

 

Jaroslav Špulák, Právo

nahoru

Kultura:

Filmové premiéry: Solo: Star Wars Story, Dámský klub, Gangsterdam, Na krátko a Pod jedním stromem.

-

dnes 07:00 S novým představitelem Hana jde do kin Solo: Star Wars...

Fillův obraz Hráči (šachu) se prodal za 17,7 miliónu korun

-

včera 19:36 Obraz Emila Filly Hráči (šachu) se na aukci v Praze...

RECENZE: Dvořáková vykresluje současnou vesnici

-

včera 16:53 Prozaička Petra Dvořáková se nejvýrazněji zapsala do...

Při ZUŠ Open uctí hudbu děti z celé země. Patronkou je Magdalena Kožená

-

včera 15:26 Zhruba čtyři stovky základních uměleckých z celé...

Režisér Solo: Star Wars Story Ron Howard: Fanoušci chtějí odpovědi na hodně otázek

-

včera 14:09 Po světové premiéře na festivalu v Cannes vstoupí...

Divadelní fotografie musí umět přiznat barvu

-

včera 12:18 Výstavní sály pražského Obecního domu hostí do 24....



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby