Kultura

Michael Kocáb zažil patnáct minut slávy dvakrát

23.7.2004 12:33 Zpěvák a skladatel Michael Kocáb, který úspěšně koncertuje na českých festivalech s vlastní kultovní skupinou Pražský výběr, 28. července oslaví padesátiny. Nebyl však jen symbolem české nové vlny, jenž si zahrál s Frankem Zappou, ale také politikem, který se staral o odsun sovětských vojsk, a poradcem prezidenta Václava Havla.

Evokují vám dnešní koncerty atmosféru kolem Pražského výběru před více než dvaceti lety?

Evokují, samozřejmě. S aktuálním programem jsme hráli už asi třicet koncertů a musím říct, že atmosféra na nich je srovnatelná s roky 1981 a 1982, kdy jsme na tom byli nejlépe. Lidé reagují dobře až nadšeně, i když samozřejmě nevím, co si o koncertu říkají po cestě domů. Ale v podstatě jsem se zatím s negativním ohlasem nesetkal.

K tomuhle závěru jste došel během svých muzikantských let?

Ano, tušil jsem to odjakživa, jenže v mládí je těžké to praktikovat. Nejdřív jsme se chtěli prosadit, což se nám podařilo docela rychle. Potom jsme si chtěli udržet pověst progresivní kapely, a to už je mnohem těžší. Nyní jsme už ve třetí etapě, kdy je nám už do určité míry jedno, jestli se na špici udržíme, nebo ne. V tom období teď Pražský výběr je, a tím pádem má obrovskou svobodu. Známe výrok Andyho Warhola, který řekl, že každý člověk je slavný jenom patnáct minut. To platí pro každého umělce. Jenom bláha si může myslet, že bude pořád jedničkou.

Kdy jste zažil svých patnáct minut slávy?

Já je měl dvakrát. Poprvé s Pražským výběrem v osmdesátých letech. Nejdřív jsme dobývali Československo, což se nám povedlo. Potom jsme se v krátké době prosadili v Maďarsku, ale tam to bylo složitější. Když jsme tam hráli první koncert, diváci nás dokonce kamenovali. Pamatuji, jak si Jirka Hrubeš ledoval moncla pod okem. Tehdy jsme se tomu smáli, ale řekli jsme si, že když to nedokážeme, rychle se vypakujeme. Během tři čtvrtě roku jsme tam hráli na velkých stadiónech a dohnali jsme i místní slavné kapely. Lidi tam při našich koncertech vyváděli stejně jako doma. Začínalo to i v Polsku a východním Německu, jenže pak přišel ledový únorový komunistický pogrom v Hradci Králové a po šancích byla veta. Kdyby se to nestalo, věřím, že bychom východní Evropu zvládli a možná bychom se dostali ještě dál.

A těch druhých patnáct minut?

Sametová revoluce a věci po ní. Nejdříve práce v Krizovém štábu Koordinačního centra Občanského fóra, kde jsem se staral spolu s Horáčkem o kontakty s vládou. Pak jsem měl na starosti vojenskou problematiku, respektive minimalizovat riziko vojenského zásahu ze strany Československé či Sovětské armády, no a potom jsem předsedal parlamentnímu výboru pro dohled nad odsunem Sovětské armády ze země. Ten poslední úkol byl v zájmu a se souhlasem všech občanů naší země a cítil jsem to jako službu vlasti v pravém smyslu slova. A proto jsem ho dělal vůbec nejraději.

Celý rozhovor s Michaelem Kocábem otiskne sobotní Právo.

Jaroslav Špulák, Právo

nahoru

Kultura:

Pohřeb Arethy Franklin bude na konci srpna

-

dnes 09:34 Pohřeb zpěvačky Arethy Franklin, která podlehla minulý...

Padesát let od 21. srpna 1968 jde do kin Jan Palach

-

dnes 08:33 Video: Přesně půl století od invaze vojsk Varšavské...

Nová DVD: Vadí nevadí, Souboj pohlaví a Fakjů pane učiteli 3

-

dnes 07:11 Hororový příběh má název vcelku nevinné hry Vadí...

Lidé se smějí problémům, které sami mají, řekla k novému představení cirku Akoréacro Claire Aldayaová

-

včera 17:09 Přestavení Dans ton coeur patří k lákadlům letošního...

PolyBand nabídne expresivitu a zvukové stěny

-

včera 16:07 Amsterdamský kytarista Jasper Stadhouders se pohybuje...

Thom Artway: Sziget byl obrovský zážitek

-

včera 15:06 Písničkář Thom Artway vystoupil letos na legendárním...



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Cestování Počasí Téma Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby
Ochrana údajů