Kultura

Národ, který se bere příliš vážně, je směšný

obrazek

Portréty myslitelů jako kýčovitý doplněk do kuchyně - jsou opravdu znakem naší národní a kulturní identity?

FOTO: Foto Jan Šída

9.1.2013 11:13 Výstava, která má poněkud zvláštní název Ř (trvá do 9. února), probíhá v pražské Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Už její podtitul Česká národní identita v současném výtvarném umění dává tušit určitou kontroverzi.

Jestliže je navíc pojatá jako vzpomínka na 20 let existence České republiky, hraničí zmiňovaná rozporuplnost s jistotou. Sedmnáct uměleckých prací studentů dějin a teorie designu a nových médií (malba, sochařství, videoart, fotografie) rozhodně nezobrazuje naši zemi jako stát, který vzkvétá. Spíše si všímá citlivých témat národní historie i současnosti a ukazuje je pomocí karikatury, nadsázky nebo i drsného černého humoru.

Některé práce mají charakter okamžitého nápadu (zatrhaná jména v telefonním seznamu), jiná se blíží promítání domácího videa (týkajícího se vysídlení Němců z pohraničí), většina se ale tváří jako „obyčejný“ umělecký artefakt.

Anticharta a Horáková

Například obrazový triptych Petra Motyčky, který pranýřuje tři neslavné momenty našich dějin. Podepsání tzv. Anticharty, zradu parašutisty Karla Čurdy a popravu Milady Horákové. Vše je však pojato ve stylu originálních obrázků Josefa Lady, zaplněných bodrými sousedy v romantické vesnické scenérii.

Druhým zásadním dílem je dvacet podobizen myslitelů s českými kořeny (třeba Komenský, Bělohradský, Patočka, Husserl) od Petra Lysáčka. Všeříkající název Co s nimi? a kýčovitě barevné popartové vyobrazení je z jedné strany parodizují jako novodobé superstar a z druhé naopak hořce podtrhují fakt, že tito muži by měli být národem chápáni jako elita, ale málokdo je zná. Ba co víc, lidé je považují za tlachaly mluvící v neznámých kódech a žijících ve vlastních světech.

Poslední výraznou prací je zmenšená socha Aloise Jiráska, jejíž originál je na pražském nábřeží. Historik je „uzávorkován“ do jakési ptačí budky a hledí posmutněle do prázdna. Je snad cílem autora (Rudolf Samohejl) poukázat na to, že jiráskovské pojetí českých dějin nikam nevede a nachází se v prázdnotě?

Prakticky nad každým z vystavovaných děl se musí návštěvník pozastavit. Bylo by však nedorozuměním chápat výstavu jako plivání do vlastního hnízda či lacinou provokaci. Jejím hlavním cílem je donutit člověka přemýšlet. A to v této neutěšené době rozhodně není k zahození.

Celkové hodnocení 70 %

Jan Šída, Právo

nahoru

Kultura:

Španělský herec je vyšetřován kvůli podpoře žen znevažujících církev

-

dnes 10:21 Španělský herec Guillermo ,Willy' Toledo je ve...

Noční pták: Je otázka, zda pomůže vymazání paměti

-

dnes 08:39 Stoupající popularitu psychothrillerů podporuje i...

Nová alba: Katapult, Harlej a Five Finger Death Punch

-

dnes 07:00 Tři výrazné rockové kapely se hlásí se svými novými...

Zemřel významný americký spisovatel Philip Roth

-

dnes 05:41 aktualizováno Ve věku 85 let zemřel jeden z...

Rychlé šípy opěvují své osmdesátiny výstavou

-

včera 17:12 Pražská Galerie Lucerna hostí do 28. června výstavu...

Skupina Trojky: Vedle nás jezdily tanky

-

včera 15:26 Její první písnička je o životě na Instagramu, druhá...



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby