Cestování

Uhlířinu začali u Černých Voděrad vařit čerti

obrazek


8.1.2013 09:48 Část jména obce s barvou okolních, kdysi nepřístupných lesů, souvisí jen nepřímo. Černé se nenazývaly pro barvu, ale proto, že se jednalo o lesy listnaté. Bohaté zásoby dřeva určily většině původních obyvatel zaměstnání. Živili se jako dřevorubci nebo uhlíři.

Černé Voděrady, podobně jako většina vesnic v blízkém okolí, vznikly koncem jedenáctého století jako osady pastevců, první písemná zmínka se o nich zachovala až z roku 1291. Patřily k Ratajům nad Sázavou, později se staly vlastnictvím známého Ješka z Náchoda.

Za císaře Karla IV. vesnicí procházela důležitá cesta z Prahy do sázavského kláštera. Výroba dřevěného uhlí byla jedním z důležitých profesí, uhlíři své zboží dodávali nejen pražským výrobcům střelného prachu, ale hlavně cukrovarům až v Kolíně, Bečvárech nebo Kutné Hoře. Stejně jako dřevěné uhlí v okolních lesích vznikala kolomaz, tehdy důležitá při zpracovaní kůže a výrobě řemenů.

Stará a již málo známá pověst vypráví, že pálit uhlí naučili dřevorubce čerti, kteří měli své pelechy v okolních hvozdech. Pilní dřevorubci je rušili téměř nepřetržitými ranami svých seker a tak pekelníci, aby měli trochu klidu, vymysleli mnohem tišší výrobu dřevěného uhlí. Uhlíře za jejich vstřícnost ještě odměnili dlouhověkostí a dokonce jim ukázali jak vařit časem velice známou a oblíbenou pochoutku, řádně opepřenou a sádlem omaštěnou směs brambor, těstovin a uzeného masa, pojmenovanou uhlířina.

Záhadné mlecí kameny

Jen pár kroků od vesnice, v údolí Haberského potoka, jsou k vidění volně poházené a stále trochu záhadné mlecí kameny, ve svahu nad potokem lom odkud pocházejí i několik balvanů považovaných za pohanské obětiště a místo působení věštců.

Údolí je již součástí Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny, vyhlášené na ploše 682 hektarů již v roce 1952. Bučiny, protkané turistickými i cyklistickými stezkami, jsou zachovanou ukázkou rozlehlého bukového porostu, najdeme v nich i klasické příklady mrazového zvětrávání žuly.

Uprostřed návsi, na masivním žulovém bloku stojí keramická busta Boženy Němcové z padesátých let dvacátého století. Je pokryta tak dokonalou patinou, že materiál bezpečně poznáme až při zvuku po poklepání. Proč právě sochařský portrét spisovatelky, která s Voděrady neměla vůbec nic společného, nikdy je nenavštívila a nezmiňuje je v žádném svém díle, není jasné. Více, než že sochu v padesátých létech minulého století objednali místní hasiči, dnes přesně neví ani její autor Jiří Štamberský z Kostelce nad Černými lesy.

Černé Voděrady jsou dnes převážně rekreační oblastí, obklopuje je několik chatových osad, hluboké lesy, klidné prostředí a blízkost hlavního města přitahují každé léto stovky návštěvníků, zimní měsíce nabízejí řadu možností i běžkařům.

Novinky

nahoru

Cestování:

Německá vesnice byla rozdělená zdí. Připomínka studené války dnes láká turisty

-

včera 13:28 Video: Nejen Berlín, ale i německou vesnici Mödlareuth...

Brusel rekonstruuje a modernizuje smažírny hranolků

-

25.5. 14:28 V zemi, kde je kornout s hranolky králem a majonéza...

Rodiny by v letadle nikdy neměly sedět odděleně, tvrdí experti

-

25.5. 12:33 Letecké společnosti, které nutí pasažéry připlácet si...

Ve Scuolu rozmazlují ve stylu starého Říma

-

25.5. 10:35 Obrazem: Vyzbrojena plavkami, čipovou kartou a...

Podívejte se, co se děje v kokpitu těsně před vzletem

-

25.5. 08:02 Video: Se zpřísněním bezpečnostních opatření během...

Jihočeská Deštná má malé muzeum o velkém hrdinství válečných letců

-

24.5. 19:39 Už je to tak dávno, rokem 1945 skončila druhá válka,...



Stalo se Domácí Vaše zprávy Zahraniční Krimi Kultura Sport Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby