Cestování

Jihovýchodní cíp Olomouckého kraje láká na historii i architekturu

17.8.2010 12:35 Turisty neprávem opomíjen bývá jihovýchodní cíp Olomouckého kraje. Pokud sem zamíří, směřuje jejich cesta hlavně na hrad Helfštýn či do Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou. Region, jemuž dominují starobylá města Hranice a Lipník nad Bečvou, jim však může nabídnout i řadu jiných atraktivit.

V obou zmíněných městech, která leží v Moravské bráně, si přijdou na své zejména zájemci o historii a architekturu. Jsou velmi dobře dopravně dostupná, protože leží na hlavní komunikační trase z Olomouce do Ostravy a prochází jimi i nově zbudovaná cyklostezka Bečva.

Dominantou dvacetitisícových Hranic je zdejší renesanční zámek v centru města. Ten vznikl ve druhé polovině 16. století za Jana Kropáče z Nevědomí (1553–1572), a to přestavbou hradu.

Posledním majitelem, který na něm sídlil, byl Václav Mol z Modřelic. Tomu byl po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován. Zámek poté získal kardinál František Dietrichstein a od té doby sloužil jen pro vrchnostenskou správu.

Zámek se dočkal kompletní rekonstrukce až koncem minulého století. Nyní je sídlem městského úřadu a zastřešená dvorana je přístupná i o víkendech.

Na hranickém Masarykově náměstí může návštěvník obdivovat barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele nebo budovu staré radnice z první poloviny 16. století. Nyní je v objektu knihovna, městské muzeum a galerie a také městské informační centrum.

Ochoz pětipatrové radniční věže byl zpřístupněn teprve letos. Přilehlé ulice lemují desítky historických domů s podloubím. Za zhlédnutí stojí i bývalá synagoga, židovský hřbitov a také hradby. Z památek v okolí Hranic jsou zajímavé například funkcionalistické stavby v Lázních Teplice nad Bečvou, větrné mlýny ve Skaličce a Partutovicích či renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou.

Klenotem Moravské brány je bezesporu Lipník nad Bečvou, jehož centrum obepínají středověké hradby se zachovanými baštami. Díky množství cenných památkových objektů bylo jádro města prohlášeno v roce 1989 památkovou rezervací.

Na tamním Masarykově náměstí i v přilehlých uličkách se nachází bezmála sedmdesát památkově chráněných měšťanských domů. Náměstí se kromě dvou kašen a mariánského sloupu pyšní i renesanční radnicí přestavěnou v 19. století ve slohu pozdního empíru.

Zvonice se slunečními hodinami

Z lipnických církevních památek stojí za zmínku farní kostel sv. Jakuba Většího, renesanční zvonice z roku 1609 se slunečními hodinami, špitální kaple sv. Josefa či kostel sv. Františka Serafínského. V jeho sousedství se nachází barokní areál bývalé piaristické koleje. Pamětní deska tu připomíná slavného genetika J. G. Mendela.

K zajímavostem Lipníku patří i nově zrekonstruovaný zámek na Bratrské ulici, kde nyní sídlí část městského úřadu. Dvoupatrová budova s renesančním jádrem byla pseudobarokně upravena v polovině 19. století. Na nádvoří se nyní dokončuje oprava bývalé konírny, nad kterou se rozkládá unikátní střešní zahrada.

Připomínkou někdejší silné židovské obce jsou dva hřbitovy a původně pozdně gotická synagoga na Pernštýnské ulici, kde je dnes sbor Církve československé husitské.

Viadukty jsou chloubou železničního stavitelství

Ty, které zajímá historie železnic, by si neměli při pobytu v jihovýchodní části Olomouckého kraje nechat ujít možnost spatřit tři železniční viadukty u Jezernice a Hranic na trati z Přerova do Hranic, které jsou státem chráněnou kulturní památkou.

Jde o technicky náročné a významné stavby. Patří k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě. Dokládají vývoj dopravního stavitelství v regionu a navíc vhodně dotvářejí krajinu.

Nejstarší je viadukt u Jezernice, který byl v roce 1846 vybudován na císařské tzv. Severní dráze. Dlouhý je 448,5 metru a stojí na 32 polokruhových klenbách. Kamenný viadukt u Hranic je z roku 1873. Je dlouhý 426,5 metru a má rovněž 32 kleneb.

Nejmladší viadukt je železobetonový a postaven byl v roce 1939. Stojí na 30 klenbách a je dlouhý 434,5 metru. Památky na umění starých železničních stavitelů se dočkaly v minulých letech rekonstrukce v souvislosti s výstavbou rychlostního železničního koridoru.

Hranická propast je v České republice nejhlubší

Turisté, kteří zavítají do jihovýchodní části Olomouckého kraje, by si neměli nechat ujít příležitost navštívit národní přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Hranic. Rozkládá se na ploše 37,5 hektaru a nachází se v ní i hranická propast, která je nejhlubší nejen u nás, ale i ve střední Evropě.

 

Pověstmi opředený přírodní výtvor, jenž patří spolu se Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi v Teplicích nad Bečvou k nejvýraznějším útvarům hranického krasu, poutal již od pradávna velkou pozornost. Jedna z pověstí hovoří například o loupeživém rytíři, který podle ní vlastnil na místě dnešní propasti krásný hrad.

 

Země jej i s rytířem a jeho zbrojnoši pohltila, protože už měla dost jeho klení, vražd a loupeží. Zůstala jen hluboká propast, u které údajně straší a na Štědrý den ji rytíř objíždí na ohnivém koni. Svůj hrad však hledá marně. Nejstarší písemná zmínka o propasti pochází z roku 1586 z pera zemského lékaře Markrabství moravského Tomáše Jordána z Klauznburku a zakreslena je i na Komenského mapě Moravy z roku 1627.

 

Unikátní je mj. i tím, že nevznikla leptáním vápence shora srážkovou vodou jako u většiny krasů, ale zespodu silnými vývěry termálních minerálních pramenů vystupujících z hlubin.

 

Dna propasti se zatím nepodařilo nikomu dosáhnout. Potvrzeno však je, že hluboká je více než 200 metrů, nepočítaje v to její suchou část hlubokou 69,5 metru. Zkušení geologové soudí, že její celková hloubka může být až sedm set metrů.

 

Kam se hrabe Macocha

V této souvislosti stojí určitě za zmínku, že hloubka nejznámější propasti v ČR – Macochy v Moravském krasu – je podle posledních výzkumů speleopotápěčů 187,5 metru.

 

Hranická propast leží na přibližně dva a půl kilometru dlouhé trase naučné stezky, která byla vybudována před pár lety v rezervaci Hůrka. Začíná u železniční stanice v Teplicích nad Bečvou a končí u Hranic. Kromě propasti na ní turista může spatřit v členitém terénu i další drobné krasové jevy, vzácnou flóru a také ruiny středověkého hradu Svrčov.

Bedřich Novotný, Vlasta Hradilová

nahoru

Cestování:

Nejlepší vánoční atmosféra v Evropě? V Praze ani ve Vídni ji nenajdete

-

dnes 09:13 O oblíbenosti Chorvatska u Čechů netřeba dlouze...

Krušnohorský Schwarzenberg zapomněli za války osvobodit jak Rusové, tak Američané

-

včera 21:50 Jako filmová kulisa středověku vyhlíží krušnohorské...

Členové klubu Za starý Bruntál pečují o vzácné technické památky

-

včera 20:06 Přes 300 členů čítá klub Za starý Bruntál, na jehož...

Na Nový rok dostanou turisté na Bali „domácí vězení”

-

včera 17:00 I masově oblíbená turistická destinace dokáže...

Anglický Newcastle je žhavou městskou destinací pro příští rok

-

včera 15:11 Konec roku je obdobím, kdy mnoho lidí plánuje, kam se...

Centrum Káhiry projde renovací. Má mu navrátit někdejší krásu

-

včera 12:43 Video: Byli jste v Egyptě maximálně u moře nebo na...



Stalo se Domácí Vánoce Vaše zprávy Zahraniční Krimi Sport Kultura Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Kariéra Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby