Kultura

Nejen o raketovém konstruktéru Očenáškovi

obrazek

Český konstruktér Ludvík Očenášek

ČTK

18.12.2007 16:25 Víte o tom, že v roce 1930 předvedl raketový konstruktér a podnikatel Ludvík Očenášek (1872–1949) veřejnosti v Praze první funkční rakety a že na Silvestra proskočila tiskem zpráva o tom, že připravuje v devítimístném raketovém letadle výpravu na Měsíc? Začali se mu hlásit dobrovolníci.

Nejen o něm ale píše publicista a spisovatel Petr Čech v knize s podtitulem Potlučený lev aneb Soumrak, noc a stmívání doruda. Prochází v ní se zpola zapomenutými osudy lidí na území Československa mezi roky 1934 a 1948.

Očenášek, fanda do elektrotechniky, motocyklů a letadel, v té době majitel továrny-výrobního provozu mezi ně patří. Jeho osm kovových raket odpálených na Bílé hoře připomíná filmový týdeník. Tehdy se o ně začala zajímat čs. armáda. Pro ni připravil tři prototypy člunů na raketový pohon dosahujících rychlosti až 80 km/hod a ozbrojených rychlopalným kanónem. O vodní superzbraň projevili zájem Švédové, Jugoslávci, Finové, Rumuni, píše autor.

Na výrobu nebylo dost peněz, protože v roce 1936, kdy měla začít, se stavěly spíš pevnosti proti hitlerovskému Německu. Šestašedesátiletý muž už své síly věnuje jiným věcem, veškerou dokumentaci i prototypy hydroreaktivních člunů přece odevzdal. Jako vlastenec bojoval v květnu 1945 na barikádách, kde byl těžce raněn. A nedožil se toho, že má jako jediný Čech pamětní desku v Hale slávy Raketového a astronautického muzea ve White Sands v USA.

Neméně poutavý je příběh historika Josefa Šusty (1874–1945). Muže, který jako jeden ze tří z více než pětistovky pozvaných nepřišel po Heydrichově popravě do Lucerny na manifestační projevení soustrasti a sounáležitosti s říší. Časem tlaku neodolal a zúčastnil se několika schůzí Ligy proti bolševismu. Po válce ho navštívil Albert Pražák, předseda ČNR, aby ho morálně podpořil. Netušil, že upadne do nemilosti také.

Čech citlivě píše, jak si nesl Šusta Kainovo znamení účasti v protibolševické a pronacistické organizaci. Vnímal ho zřejmě i při pádu do Vltavy, ať už to bylo z Karlova mostu nebo v Tróji, v každém případě sešel ze světa z vlastního rozhodnutí.V knize je víc událostí, které zdánlivě zapadly do stínu zájmu veřejnosti. Čech si je našel, nasvítil a ukazuje tak často nelichotivou stránku českých dějin. Nebo naopak obdivuhodnou. Nementoruje, nesoudí. Připomíná, a to je moc dobře.

Zdeněk Čech: Drsný střed Evropy IV, Vydal Daranus s.r.o., 269 stran, 349 Kč

František Cinger, Právo

nahoru

Kultura:

Šanci na cizojazyčného Oscara má Odnikud i Čtverec, Češi ani Angelina neuspěli

-

dnes 10:02 V užším výběru na Oscara za neanglicky mluvený film...

Film Balada o pilotovi připomene osud letce RAF

-

dnes 08:39 O poválečném osudu jednoho z československých pilotů...

Nové knihy: Atwoodová, Ahrnstedtová, Kantůrková, Hojdar i Cmíral

-

dnes 07:00 Romány ze současnosti i ze zničené budoucnosti. Příběhy...

Peter Aristone: Rozumím tomu, že si někdo sáhne ve stavu deprese na život

-

včera 18:06 Slovenský zpěvák a skladatel Peter Aristone vydal...

Fleet Foxes. Romantici ze Seattlu v Lucerně

-

včera 16:48 Američtí Fleet Foxes, melancholičtí indie folkoví...

Post-It jsou zpět. Plánují nové skladby a chtějí se bavit

-

včera 16:01 V září uplynulo 20 let od chvíle, kdy se na scéně...



Stalo se Domácí Vánoce Vaše zprávy Zahraniční Krimi Sport Kultura Ekonomika Finance Žena Koktejl Komentáře Internet a PC AutoMoto Muži Věda a školy Bydlení Kariéra Cestování Téma Počasí Speciály Horoskop TV program

ZpětHlavní strana
Podmínky užití služby